Počet

metoda diferenciace funkcí nejprve přijetím logaritmů a poté diferencováním se nazývá logaritmická diferenciace. Logaritmickou diferenciaci používáme v situacích, kdy je snazší rozlišit logaritmus funkce než odlišit funkci samotnou. Tento přístup umožňuje efektivní výpočet derivátů moci, racionálních a některých iracionálních funkcí.

zvažte tuto metodu podrobněji. Nechť \(y = f\left (x \right)\). Vezměte přirozené logaritmy obou stran:

\

dále rozlišujeme tento výraz pomocí pravidla řetězce a mějte na paměti, že \(y\) je funkce \(x.\)

\

je vidět, že derivace je

\

derivace logaritmické funkce se nazývá logaritmická derivace počáteční funkce \(y = f\left( x \right).\)

tato diferenciační metoda umožňuje efektivně vypočítat derivace mocno-exponenciálních funkcí, tj. funkcí tvaru

\

kde \(u\left (x \right)\) a \(v \ left (x \right)\) jsou diferencovatelné funkce \(x.\)

v níže uvedených příkladech najděte derivaci funkce \(y\left( x \right)\) pomocí logaritmické diferenciace.

Vyřešené problémy

kliknutím nebo klepnutím na problém zobrazíte řešení.

Příklad 1

\

Příklad 2

\

Příklad 3

\

Příklad 4

\

Příklad 5

\

Příklad 6

\

Příklad 7

\

Příklad 8

\

Příklad 1.

\

řešení.

nejprve vezmeme logaritmy levé a pravé strany rovnice:

\

nyní rozlišujeme obě strany, což znamená, že \(y\) je funkce \(x:\)

\

příklad 2.

\

řešení.

nejprve vezmeme logaritmy obou stran:

\

Diferencujte Poslední rovnici vzhledem k \(x:\)

\

nahradit původní funkci namísto \(y\) na pravé straně:

\

příklad 3.

\

řešení.

použijte logaritmickou diferenciaci:

\

příklad 4.

\

řešení.

vezměte logaritmus dané funkce:

\

diferenciací poslední rovnice vzhledem k \(x,\) získáme:

\

nahradit původní funkci namísto \(y\) na pravé straně:

\

kde \(x \ gt 0.\)

příklad 5.

\

řešení.

Vezmeme-li logaritmy obou stran, dostaneme

\

Diferencujte tuto rovnici vzhledem k \(x:\)

\

kde \(y = {x^{\arctan x}}.\)

příklad 6.

\

řešení.

Vezmeme-li logaritmy obou stran, můžeme napsat následující rovnici:

\

dále rozlišujeme levou a pravou stranu:

\

příklad 7.

\

řešení.

nejprve vezmeme logaritmy obou stran:

\,\;\; \Rightarrow \ln y = \ln {\left ({x – 1} \right)^2} + \ln {\left ({x – 3} \right)^5},\;\; \Rightarrow \ln y = 2 \ ln \ left ({x – 1} \right) + 5\ln \left ({x-3} \right).\]

nyní je snadné najít logaritmickou derivaci:

\^\hlavní },\;\; \ Rightarrow \frac{1}{y} \cdot y ‚= 2 \ cdot \ frac{1}{{x-1}} + 5 \ cdot \ frac{1}{{x – 3}},\;\; \Rightarrow y ‚= y\left ({\frac{2}{{x-1}} + \frac{5}{{x-3}}} \right),\;\; \Rightarrow y ‚ = {\left ({x – 1} \right)^2}{\left ({x – 3} \right)^5}\cdot \left ({\frac{2}{{x-1}} + \frac{5}{{x-3}}} \right).\]

v tomto příkladu se předpokládá, že \(x \ gt 3.\)

příklad 8.

\

řešení.

zde budeme předpokládat, že \(x \gt 2.\ ) Vezměte logaritmy obou stran:

\,\;\; \Rightarrow \ln y = \ln {\left ({x + 1} \right)^3} + \ln {\left ({x – 2} \right)^4}, \Rightarrow \ln y = 3\ln \left ({x + 1} \right) + 4\ln \left ({x-2} \right).\]

Nyní můžeme tento výraz odlišit vzhledem k \(x:\)

Write a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.