existují emocionální a finanční náklady na podporu uvězněného milovaného člověka
jedna ze čtyř žen ve Spojených státech má uvězněného milovaného člověka. Většina z nás trpí v tichu. Všichni držíme váhu stigmatu a izolace, která přichází s vězením člena rodiny nebo partnera, ale zdroje na podporu nás prakticky neexistují. Spíše, ženy s uvězněnými blízkými jsou systémy podpory, pro své blízké a pro sebe.
když jste žena s někým, koho milujete ve vězení, čelíte svému vlastnímu uvěznění. Přestože žijeme svůj život ve svobodném světě, čelíme izolaci, hanbě a ekonomické marginalizaci stejně jako lidé, které milujeme ve vězení. Platíme za telefonní hovory, návštěvy, Komisař a právní poplatky, často se ocitáme spoutáni dluhy.
za první rok jeho uvěznění jsem každý měsíc platil za telefonování více než za nájem. Každá víkendová návštěva mě stála mezi $ 250 a $ 500 . Podařilo se mi zůstat bez dluhů, za což mám štěstí,ale v tomto procesu jsem vyčerpal své úspory a sotva jsem držel hlavu nad vodou.
během sedmi let mě milovaná osoba ve vězení stála kolem 45 000 dolarů.
náklady na naši emoční pohodu jsou stejně strmé. Podle průzkumu provedeného společností Essie Justice Group, 86 procento žen s uvězněnými blízkými čelí „významnému nebo extrémnímu“ tlaku na jejich duševní zdraví. Toto číslo se zvyšuje na 94 procent, když je uvězněná osoba romantickým partnerem.
stejně jako mnoho žen v této situaci jsem trpěl depresí a úzkostí. Mnoho dní jsem se probudil bez síly nebo motivace vstát z postele. Často jsem se cítil beznadějný, jako bych chtěl ukončit svůj život. Příprava na každou víkendovou návštěvu—myšlenka čelit dlouhým jízdám a ponížení od nápravných důstojníků-mě napjala a rozzlobila. Izolace a osamělost chybějícího mého milovaného způsobila hluboký smutek, a dokonce i poté, co byl propuštěn, jsem ze zkušenosti stále nesl PTSD.
byl jsem naplněn hněvem a záští.
